Výzkum
CD ZSV= ZKUSIT SMART VÝUKU je výstupem z projektu Vliv charakteru vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ na učitele Základů společenských věd na gymnáziích. Projekt byl financován z prostředků interní (studentské) grantové soutěže (IGA), kterou každoročně vyhlašuje Univerzita Palackého v Olomouci.
CD je materiálem určeným pro učitele v praxi (a studenty učitelství) a mělo by inspirovat, motivovat nebo alespoň ušetřit čas při tvorbě příprav na hodiny. Mezi další výstupy projektu patří odborné studie v časopisu CIVILIA, Odborná revue pro didaktiku společenských věd (webové stránky ) nebo výstupy na konferencích.
Vzhledem k charakteru CD a primární skupině jeho adresátů se zde nechceme příliš věnovat odborné stránce výzkumu, proto níže pouze základní informace.
Metodologie
V přípravné fázi výzkumu jsme si stanovili výzkumný problém (specifika oborové kompetence učitele Základů společenských věd) a z něj pak vytvořili tři výzkumné otázky:
- Jak je ukotven vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a ve vybraných školních vzdělávacích programech?
- Jaký je charakter zvoleného vzdělávacího oboru dle aprobovaných učitelů, kteří jej vyučují?
- Ovlivňuje charakter vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ přípravu a výuku učitelů předmětů, které z něj vycházejí?
Metody sběru dat jsou zvolené tak, aby byly validní vůči stanoveným výzkumným otázkám. Dvě hlavní metody představuje obsahová analýza dokumentů a hloubková interview s učiteli.
Základem teoretického vymezení výzkumu jsou pedagogické dokumenty státní (rámcové vzdělávací programy) i školní (školní vzdělávací programy) úrovně. Sledovaný vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ a vyučovací předmět Základy společenských věd z obou dokumentů vychází. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia a vybrané školní vzdělávací programy jsou výchozími materiály při obsahové analýze dokumentů.
Hlavní metodou sběru dat pro výzkum charakteru sledovaného vzdělávacího oboru a vyučovacího předmětu jsou hloubkové rozhovory. Tento druh nestandardizovaného dotazování umožňuje pracovat s otevřenými otázkami a reagovat tak na vývoj rozhovoru. Vzhledem k tomu, že obsah CD vychází primárně z dat získaných právě v rozhovorech, popíšeme podrobněji pouze tuto část výzkumu.
Respondenti
Do výzkumného šetření bylo zapojeno osm gymnaziálních učitelů ZSV. Jednalo se o čtyři ženy a čtyři muže, všichni aktuálně vyučují ZSV na gymnáziu. Učitelská praxe respondentů se pohybuje v rozmezí 8 až 35 let, přičemž ZSV (nebo obdobný předmět na základní škole) vyučují všichni téměř po celou dobu svého aktivního působení ve škole. Dále nás zajímalo, pro možnost komparace příprav, průběhu výuky aj., jaké další předměty oslovení učitelé vyučují. Jednalo se o jazyky, dějepis, náboženství, hudební a tělesnou výchovu. Sledovali jsme i typy škol, na nichž respondenti vyučovali ZSV. Převažovala gymnázia doplněná o základní a střední odborné školy.
Sledované tendence
Kapitoly CD ZSV = ZKUSIT SMART VÝUKU vycházejí z informací, které jsme od učitelů získali v rozhovorech, jak je již zmíněno v úvodu. Podrobné interpretaci výsledků (spolu s citacemi z rozhovorů) se věnujeme v odborných studiích, nyní naznačíme pouze zjištěné tendence, které jsou relevantní vůči kapitolám CD, s nímž právě pracujete.
Jak charakterizovat předmět ZSV
Po úvodní sadě identifikačních otázek jsme zjišťovali, jak učitelé ZSV vnímají svůj předmět. Mezi nejčastěji uváděné atributy patřilo:
Komplexní, rozsáhlý
Již samotný název předmětu předznamenává obsáhlost. Výčet vědních oborů, které jsou v rámci ZSV obsažené, je dle učitelů rozsáhlý, na druhou stranu ale logicky ucelený. Při možnosti odstranit či přesunout nějaký z oborů (psychologie, sociologie, právo, filosofie, ...) do kompetence jiného předmětu by byla dle učitelů narušena koheze ZSV. Rozsáhlý výčet povinného učiva provází velké penzum odborných znalostí, jež by měl učitel mít.
Stále se vyvíjející
S množstvím znalostí učitele souvisí i nutnost jejich neustálé aktualizace. Učitelé hovoří o látce, která je relativně statická (například dějiny filosofie), na druhé straně existují témata, u nichž nelze změny ignorovat. Věnovat se například tuzemské či mezinárodní politické scéně bez návaznosti a aplikace na současnou situaci je povrchní, neefektivní a do určité míry i zbytečné. Neustálá aktualizace (ovlivněna i vznikem nových skutečností – kupříkladu fenomén sociálních sítí a nových médií) je časové náročná a učitelé ji, dle svých slov, mnohdy provádějí na úkor výše zmíněné metodické inovace. I díky těmto naznačeným důvodům vkládáme na CD odkazy na hotové metodické materiály a tipy na zapojení odborníků do výuky.
Podceňovaný
Učitelé zapojení do výzkumu vyjádřili, nehledě na jejich další vyučované předměty, domněnku, že ZSV je obecně jako předmět podceňováno ve smyslu náročnosti a významu pro každodenní život. Příčinnou náročnosti je již zmíněný rozsah předmětu. Význam pro běžný život dokládá tematické rozvržení předmětu, jehož obsahem je učivo zaměřené na znalosti, ale i dovednosti a postoje. Učitelé sami deklarují, že mnoho věcí napříč všemi předměty mohou žáci zapomenout. Některé poznatky a skutečnosti, speciálně ze ZSV, by si však měli odnést a těžit z nich celý život (občanská participace, kritické myšlení, schopnost argumentovat, tolerance, asertivní jednání či právní a morální závazky atd.).
Metody
Metodické uspořádání hodiny považujeme za klíčový faktor výuky, proto jsme mu v rozhovorech věnovali jednu baterii otázek.
Oslovení učitelé vnímají ZSV jako předmět, který poskytuje prostor k zapojení různých metod, i přesto v jejich výuce převažuje frontální výuka s výkladem. Tato skutečnost bývá vysvětlována dvěma důvody, a to:
- Pod množstvím faktografického učiva není čas na jiné metody než výklad.
- Na gymnázium jiné metody než výklad nepatří.
V návaznosti na vymezení očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ jsme se učitelů ptali na povahu obsahu ZSV z hlediska znalostí, dovedností a postojů, opět v aplikaci na používané vyučovací metody. Kognitivní a afektivní cíle učitelé vnímají, někteří se jim snaží metodicky přizpůsobit. Nejčastěji metodami inscenačními nebo diskuzí.
Zjištěné skutečnosti pro nás byly impulsem zařadit na CD metodické inspirace. Byť je výklad základem gymnaziální výuky, obzvláště v ZSV nemůže být jedinou používanou metodou, jež je sporadicky doplněna například o diskuzi. ZSV přináší mnoho témat, se kterými, chceme-li doopravdy v žácích něco podnítit, musíme pracovat za pomoci aktivizačních metod či metod kritického myšlení.
Klíčové kompentence
Rozvíjet klíčové kompetence. Cíl vzdělávání, který v učitelích vzbuzuje mnohdy ironický úsměv. Z výpovědí oslovených učitelů vyplynulo, že význam klíčových kompetencí pro život vnímají. Úspěšně řešit problémy, vyznávat občanské hodnoty, umět spolupracovat. Ve školním prostředí se pojem klíčové kompetence pro ně však stává spíše administrativní přítěží. Shodují se na tom, že kompetence rozvíjí, nikoli ale cíleně a podle naplánované výchovné a vzdělávací strategie. Vše plyne spíše automaticky a přirozeně kontinuálně s vykládanou látkou.
V návaznosti na důležitost klíčových kompetencí pro běžný život jsme se rozhodli na CD představit možnosti, jež primárně nesouvisí s vyučováním, ale mohou žákům přinést daleko více než výklad. Zastáváme totiž názor, že učitel nepůsobí na žáka pouze 45 minut během svého výkladu. Je mu vzorem a rádcem během celé školní docházky, někteří učitelé nás ovlivní na celý život. Ať už pozitivně, či negativně.
Jaký by měl být učitel ZSV
Závěrečná série otázek rozhovoru byla věnována představě ideálního učitele ZSV, respektive specifikaci jeho vlastností. Většina učitelů upozornila hned v začátku na fakt, že není důležité, zda je učitel tělocvikář nebo češtinář. Klíčové je jeho nasazení, odhodlání naučit žáky něčemu novému, schopnost motivovat je a zaujmout.
Konkrétně pro ZSV bylo uváděno specifikum mít všeobecný přehled a znát dobře všechny obory tvořící ZSV. Učitelé tedy vnímají specifika sledovaného vzdělávacího oboru a vyučovacího předmětu, na druhou stranu je nestaví nad obecné profesní kompetence učitele.