Výzkum

Tak trochu jiné dějiny představují výstup z projektu Dějepisné vzdělávání s akcentem na soudobé dějiny a jeho reflexe ze strany učitelů. Projekt byl podpořen v rámci 7. ročníku studentské grantové soutěže Univerzity Palackého v Olomouci. Řešiteli projektu jsou členové Katedry společenských věd Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jejichž různorodá oborová zaměření dala vzniknout i dalším zajímavým výstupům, mezi které patří například:

  • NOVOTNÝ, Zdeněk. Spor o smysl českých dějin u T. G. Masaryka a Josefa Pekaře a jeho aktuálnost .
  • CINGELOVÁ, Gabriela. Využití filmu ve výuce soudobých dějin.
  • VANÍČKOVÁ, Vanda. Učitelé a aktualizace učiva na příkladu soudobých dějin. In: Recenzovaný sborník příspěvků mezinárodní vědecké konference MMK 2016. Hradec Králové: MAGNANIMITAS. 2016. s. 672-678.

Dějepisné vzdělávání s akcentem na soudobé dějiny a jeho reflexe ze strany učitelů.

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA VÝZKUMU


Problematika soudobých dějin patří k preferovaným tématům řešitelského pracoviště. Metodologickou inspirací při konstrukci výzkumu byl loňský úspěšně obhájený projekt Vliv charakteru vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ na učitele Základů společenských věd na gymnáziích. (ZDE)

METODOLOGIE

Výzkumný problém, jenž jsme stanovili, představuje reflexe soudobých dějin z pohledu učitelů. Sledovali jsme učitele Dějepisu na gymnáziích, a to především v oblasti celkového pojetí soudobých dějin (výuka, příprava, sebevzdělávání aj.).

Výzkumné otázky:
  • Jak jsou ukotveny cíle vzdělávacího oboru Dějepis v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a ve vybraných školních vzdělávacích programech?
  • V čem mohou spočívat hlavní problémy při výuce soudobých dějin? Jaké jsou cesty k případné nápravě?
  • Jaké možnosti poskytuje vzdělávací obor Dějepis pro rozvoj klíčových kompetencí rozvíjených prostřednictvím výuky soudobých dějin?

Hlavní metodu sběru dat představovaly hloubkové rozhovory, polostrukturovaného charakteru, s gymnaziálními učiteli vzdělávacího oboru Dějepis.

Hloubkový rozhovor je dle Švaříčka (2014) metodou sběru dat, která je založená na přímé interakci výzkumníka a respondenta. Zároveň poskytuje prostor jít v otázce zkoumaného problému do hloubky, zaměřit se na různá specifika a úhly pohledu. Na rozdíl od dotazníku, který sleduje prvotní linku a nedává respondentovi příliš prostoru k odchýlení.

Metoda hloubkových rozhovorů byla doplněna pozorováním přímé výuky (předměty vycházející ze vzdělávacího oboru Dějepis) a obsahovou analýzou dokumentů. Mezi analyzované dokumenty školní úrovně patří školní vzdělávací programy vybraných gymnázií, školské dokumenty národní povahy reprezentuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (dále jen RVP G).

RESPONDENTI


Rozhovory byly vedeny v červnu 2016 na základě připraveného seznamu otázek (polostrukturované interview) s deseti respondenty. Ve všech rozhovorech zazněly díky asociacím respondentů i nové otázky a podněty.

Respondenti působí jako učitelé na gymnáziích, mají aprobaci Dějepis (případně Historie), který aktivně ve školním roce 2015/2016 vyučovali. Výběr respondentů se řídil kritériem aktivní výuky gymnaziálních předmětů vycházejících se vzdělávacího oboru Dějepis. Přidruženým faktorem ovlivňujícím výběr byly osobní a profesní vazby členů Katedry společenských věd na pracoviště respondenta (fakultní školy, bývalé pracoviště aj.). Nikdy se však nejednalo o přímou vazbu tazatele, proto nepovažujeme toto hledisko za překážku.

Z deseti respondentů se jednalo o pět žen a pět mužů pracujících na gymnáziích v městech do 20 tisíc obyvatel (4 respondenti), 20 – 100 tisíc obyvatel (4 respondenti) a nad 100 tisíc obyvatel (2 respondenti). Průměrná délka pedagogické praxe (získaná převážně pouze na gymnáziích) byla 19,4 let získaná převážně pouze na gymnáziích.

SLEDOVANÉ TENDENCE


Výstup Tak trochu jiné soudobé dějiny jsme pojali jako metodický, měl by přinést náměty a činnost, jež je možné využít v přímé praxi. Proto se nyní budeme věnovat pouze vybraným tendencím, které se staly náměty pro obsah tohoto materiálu. Další dílčí výsledky výzkumu rozpracují odborné statě věnované různým disciplínám (filosofie, právo aj. v návaznosti na odborné studie členů řešitelského týmu).


Cíl předmětu Dějepis

I když se věnujeme soudobým dějinám, určitému výseku Dějepisu, považujeme za klíčové vymezit, jak oslovení učitelé svůj předmět vnímají - Co považují za cíl vyučovacího předmětu Dějepis?

Souvislosti a kontext

Oslovení učitelé označili jednotně za jeden z hlavních cílů Dějepisu naučit žáky rozumět historickým souvislostem, pochopit dějinné události, zasadit je do kontextu, vyvodit obecné tendence světových i tuzemských dějin. Mnozí vyloženě zmínili i dějepisný anti cíl, kterým je faktografické memorování letopočtů, jmen a událostí. Memorování je sice snadno hodnotitelné známkou, žákům bez kontextu nic nepřináší, data jsou mezníky, ne příčiny ani důvody významných událostí.

Primární prameny

Učitelé se vyslovili, že posláním Dějepisu je zprostředkovat žákům přímý kontakt s dějinami pomocí historických pramenů. Práce s dobovými materiály, archivními dokumenty i předměty je pro žáky významná nejen pro didaktickou názornost, ale podporuje jejich schopnost zpracovávat a interpretovat informace. V neposlední řadě práce s primárními prameny posiluje kritické myšlení, jež je podstatné nejen ve školním prostředí, ale i v běžném životě.

Hodnoty

Rozborem historie žáci poznávají nové skutečnosti, podrobnosti. Zároveň se ale mohou díky znalosti dějin ukotvit jako lidské bytosti, poznat své kořeny. Soudobé dějiny jsou látkou, která přináší hodnotově orientovaná témata – svoboda, lidská práva, nedemokratické principy aj. Cílem dějepisu je dle některých respondentů i podpora pozitivních hodnot a zájmu o dění, svět.

Nejen s tímto pojetím Dějepisu je propojená didaktická stránka výuky. Chce-li učitel probudit v žácích zájem, obtížně toho docílí výčtem událostí či monotónní prací s učebnicí. Kromě metod, které učitelé pro ozvláštnění výuky používají – viz níže zmíněné weby aj. – přinášíme další tipy, náměty a inspirace.



Používání tematických webových stránek

Oslovení respondenti uváděli, že se při výuce soudobých dějin rádi inspirují na tematických webových stránkách, v projektech aj. Nejvíce byl uváděn server Moderní dějiny .

Návyk učitelů používat již vytvořené didaktické pomůcky je výborný. Externí materiál dodává výuce oživení, představuje žákům různé zdroje informací a v neposlední řadě usnadňuje učiteli práci.

V kapitole Metodické náměty přinášíme soupis inspiračních zdrojů k látce soudobých dějin.

Žákovské preference

Striktně vymezit oblíbená témata žáků v kapitolách soudobých dějin se respondentům nepodařilo. Pro tvorbu metodického výstupu je ale klíčový obecný charakter věcí, které žáky obvykle baví a zajímají. Učitelé se shodili na tom, že atraktivní jsou dějiny, které je možné ukázat a reflektovat na lidech, konkrétních osudech a příbězích. I když žáci aktéra neznají, zvnitřnění je úspěšnější než při neosobním popisu událostí.

Zjištěná informace byla impulsem k rozpracování kapitoly (ZDE), včetně ilustračního příkladu, zapojení orální historie a vyprávění pamětníků.



Literatura:

  • ŠVAŘÍČEK R., ŠEĎOVÁ K., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál s.r.o, 2014.